Contact Us

Use the form on the right to contact us.

You can edit the text in this area, and change where the contact form on the right submits to, by entering edit mode using the modes on the bottom right. 


Prague

Dog & Pineapple is a fresh new lifestyle blog from the downtown of Prague. You can find personal articles about inspiring people, healthy living, fitness, beauty and fashion. 

27 let...

CZ-blog

27 let...

Tereza Šťastná

Dnes je mi 27 let. Pro někoho je to hodně, pro jiného zase sakra málo. Pro mě to neznamená nic zvláštního. 

 Minulý rok jsem psala článek o tom, co bych vzkázala svému dvacetiletému já. Letos vám povím něco trochu o sobě a o tom, jaké těch 27 let pro mě bylo. 

Narodila jsem se v Pardubicích, kde jsem si prošla školkou, základní školou i základní uměleckou školou. Od malička jsem dělala balet, tak jako moje o 11 let starší sestra, která tou dobou studovala taneční konzervatoř v Praze. Dost možná díky tomu jsem vyrostla jako takový polo-jedináček. Byla jsem extrémně živá, takže tanec byl skvělým vyžitím. Jen naše učitelka na mě někdy byla o dost drsnější než na ostatní, křičela na mě za chyby, ať už jsem je dělala já nebo ne, dokonce mi půl roku nadávala, že jsem si pokaždé zapoměla piškoty, které jsem nemohla najít a rodiče mi nechtěli koupit další, přitom je celou dobu měla ona u sebe ve studiu a vrátila mi je až s vysvědčením na konci roku se slovy: "nechybí ti něco?". Díky téhle zkušenosti jsem s baletem zkoncovala, pak jsem se věnovala aerobiku až do té doby, kdy jsem musela podstoupit operaci kolene, protože jsem nejspíš dělala nějaký cvik špatně a vytvořila si svalovou nerovnoměrnost spolu se zánětovými výrůstky. Od té doby už jsem se sportu nikdy moc nevěnovala a moje hlavní hobby byla výtvarka a focení. 

 Díky svému novému zájmu jsem si připadala dost nepochopená. Hudbu jsem poslouchala jinou než ostatní, vnímala jsem svět maličko jinak, vizuálněji, emotivněji. Rozhodla jsem se odejít do Prahy, na grafickou školu, studovat fotografii. Nikdo z mého okolí neočekával, že se mi té šance dostane, protože brali jen 10 lidí do třídy, ale já se dostala a odstěhovala se na internát. Nikdy jsem nebyla úplně typ, co vychází s holkama, spíš jsem si rozuměla s klukama, možná proto, že my holky umíme být dost zákeřné a závistivé, tak pro mě internát byl ze začátku trochu nesnesitelný, ale časem jsem si na to zvykla, našla si skvělé kámošky a ve výsledku to byla super zkušenost. 

Ve škole se potkávaly potomci slavných umělců, děti vyrůstající v kulturnějším prostředí než třeba já a tím, že jsem nebyla úplně z Prahy jsem se nikdy moc necítila součástí kolektivu. Taky jsem úplně nepotřebovala trávit večery po hospodách a večírcích. Vždycky mi to přišlo jako ztráta času. V tom jsem asi po tátovi. Samozřejmě proběhla první velká láska, zlomené srdce, drama, atd. To k tomu věku a umělecky založeným duším zkrátka patří. 

Poté jsem odjela do Kanady, kde jsem chvíli pracovala v marketingu, abych si otevřela obzory a naučila se tomu, jak to ve světě chodí, po návratu jsem hlídala děti kamarádkám mé sestry a připravovala se na příjímačky na VŠUP (Umprum), kam jsem se nedostala hned po škole. Tam jsem se dostala, i když šance byly opět malé. K tomu jsem začala pracovat, protože bez peněz to zkrátka nejde. Rozvod rodičů, zase lásky, zase zlomená srdce, ztráta nejlepšího kamaráda, nová láska, nové bydlení, nová práce nový život. Všichni to máte určitě podobně. 

 Vždy jsem tak nějak životem proplouvala, lidi do něj vstupovali a zase odcházeli, stejně tak příležitosti. Některé byly špatné, jiné skvělé. Já ale pochopila jedno, a to že v životě je všechno, ale naprosto všechno, jenom čistě na vás. Potkáte idioty a někdy budete tím idiotem vy. Musíte mít svůj život pevně ve svých rukou a za své chyby nesmíte nikdy obviňovat nikoho jiného. Když budete dole, řekněte si, že budete lepší, že se nahoru dostanete zase sami. Nikdo vás nemůže udělat úspěšným, jen vy sami. A nikdy nelitujte žádné zkušenosti, protože ty z vás dělají to, co jste. Buďte sami sebou a sami za sebe. Jen tak budete skutečně šťastní. 

 A nezapomeňte na poslední věc, v životě mi to extrémně pomohlo. Neustále se učte novým věcem. Nejen, že to pomůže rozšířit vaše obzory a možná i zvýšit IQ, zkušenosti se cení víc jak kontakty. Poznávejte nové chutě, místa, zážitky, čtěte, cvičte, najděte si nové hobby. Nikdy nevíte, kam až vás dostane. 

Tak to je moje 27 let moudrosti. 

A nebojte, za 14 dní mi ten zub moudrosti vytrhnou a budeme zase tam, kde jsme byli. 

Vaše Terka!